Sportcentrum nabízí - dva tenisové kurty / ceník / rezervace / foto /
Charakteristika hry
Tenis je velmi elegantní míčová hra, kterou mohou hrát dva nebo čtyři hráči. Ke hře je zapotřebí tenisová raketa, míček, tenisový dvorec a tenisová síť. Hráči tenisu mohou být jakéhokoliv věku, výšky, váhy či pohlaví. Avšak na profesionální úrovni hrají muži a ženy zvlášť, výjimku však tvoří turnaje, kde proti sobě ve čtyřhře nastoupí muž i žena na každé straně. Této čtyřhře se říká "smíšená čtyřhra",„mix“. Hlavním úkolem je co nejlépe vrátit míč na soupeřovu polovinu dvorce tak, aby ho soupeř vůbec nezahrál či nedoběhl, případně aby mu vrácení míče dělalo potíže. Ve srovnání s jinými sporty se tenis hraje se střední intenzitou. Zápas může trvat desítky minut, ale taky klidně několik hodin. Při tenisové hře se rozvíjí vůle, cílevědomost, rychlý odhad situace, spoléhání na svoji fyzickou připravenost, taktické myšlení, schopnost dlouhého soustředění a hlavně vnitřní klid.
Hra
Samotná hra začíná podáním, které se provádí z místa za zadní základní čárou (baseline) a uvnitř mezi pomyslným prodloužením střední značky a podélné čáry. Hráč, který podává si rukou nadhodí míček libovolným směrem a udeří ho raketou dříve než dopadne na zem. Tento míček musí umístit, v případě že podává zprava, do levého soupeřova pole pro podání (obdélník za sítí na straně soupeře). V případě chybného podání má podávající opravné druhé podání. Změna podání nastává při získání hry (viz Bodování) pro jednoho z hráčů.
Poté, co bylo provedeno dobré podání, se hráči střídají v úderech, po nichž musí míček přeletět síť a dopadnout do soupeřova pole. Údery se opakují, dokud se některému z hráčů nepodaří zakončit tzv. vítězným úderem nebo dokud soupeř neudělá chybu.
Nejčastější chyby ve hře
Toto jsou nejčastěji se objevující chyby při hře, při kterých soupeř získává bod.
- hráč se netrefí do soupeřova pole – tzv. „aut“
- hráč trefí síť a míč nedopadne do soupeřova pole
- druhé podání nedopadlo do obdélníku pro podání nebo nepřeletělo síť
- míček dopadne dvakrát na zem, dříve než ho hráč odehraje
- hráč zahraje tělem nebo čímkoli co má na sobě
- hráč zahraje tzv. dvojdotek (při úderu se míček dvakrát dotkne rakety) nebo míč raketou nese
- míč se dotkne rakety, když ji hráč nedrží v ruce
- hráč se dotkne míčkem objektu vně dvorce (např. stropu v hale)
- hráč se dotkne sítě (raketou či tělem v průběhu výměny)
- hráč odehraje míč na soupeřově straně dvorce
Bodování
Získá-li hráč bod, je stav 15:0; získá-li druhý, je stav 30:0; získá-li třetí, je stav 40:0; získá-li čtvrtý bod, vyhrává hru. Pokud je stav 40:40, tzv. shoda, nejbližší bod se počítá jako výhoda pro toho hráče, který jej získal. Získá-li týž hráč následujícíbod, vyhrává hru. Když jej nezíská, je opět shoda.
Hráč, který získá nejméně 6 her a zároveň vede alespoň o 2 hry (např. 6:4 nebo 7:5), získává sadu. V roce 1965 James Van Alen vymyslel pro zrychlení hry následující pravidlo: Za stavu sady 6:6 se hraje jedna poslední hra sady, tzv. tiebreak. V něm se zvláštním způsobem střídají podání a strany hřiště a vyhraje jej hráč, který v něm získá nejméně 7 bodů a zároveň vede alespoň o 2 body (např. 7:3 nebo 10:8). Vítěz tiebreaku získává sadu 7:6. Jen v závěrečné sadě zápasu určitých turnajů se pravidlo tiebreaku vynechává.
Cílem hry je získat požadovaný počet sad dříve než soupeř. Zápas se hraje nejčastěji na 2 vítězné sady. Organizátor soutěže však může rozhodnout jinak, v tom případě pak hráč potřebuje k vítězství získat 3 sady, např. muži na grandslamových turnajích nebo v utkáních Davisova poháru.
V pravidlech tenisu jsou uvedeny další doplňkové metody počítání skóre. Např. hra bez výhod, krátké sady (do 4 her), tie-break nebo královský tie-break (do 10 bodů) místo rozhodující sady za nerozhodného stavu.
Hřiště a vybavení
Tenisový dvorec
Tenisový dvorec má obdélníkový tvar a rovný povrch. Tenisové hřiště je dlouhé 23,77 m a široké 8,23 m (pro čtyřhru je dvorec široký 10,97 m). Kurt je uprostřed rozdělen sítí zavěšenou ve výšce 0,914 m (měřeno uprostřed), na okraji kurtu má síť výšku 1,07 m. Při čtyřhře je pro hru využíváno postranní rozšíření kurtu.
Povrchy kurtu jsou různé, každý z nich umožňuje jinou rychlost a výšku odrazu míče a způsob pohybu hráčů a tím i mění styl hry. Třemi nejběžnějšími typy povrchů jsou:
- antuka – nejčastěji červená (k vidění např. na French Open), zelená (hlavně v USA), modrá (v roce 2012 na turnaji v Madridu)
- tvrdý povrch – například beton, (Australian Open), beton potažený asfaltem (US Open),
- tráva – typická pro britský Wimbledon.
Tenisová raketa
Tenisová raketa musí být rovná a tvoří ji struny střídavě propletené nebo svázané a připojené k rámu rakety. Celková délka rakety nesmí být větší než 73,66 cm. Rám rakety nesmí mít celkovou šířku větší než 31,75 cm. Plocha výpletu nesmí mít celkovou délku větší než 39,37 cm a celkovou šířku větší než 29,21 cm.
Tenisový míč
Míč musí mít vnější povrch všude stejný, sestávající z látkového potahu a žluté barvy. Má-li švy, musí být bez stehů. Správný míč by měl mít odskok vyšší než 1,35 m a nižší než 1,47 m, pustí-li se volně na betonový podklad z výše 2,54 m. Mohou se objevit i barevné tréninkové míče.
Zdroj informací: http://cs.wikipedia.org/wiki
